Písek u Jablunkova - Česká republika

Zaměření pivních lázní:
- léčba kožních nemocí
- léčba bolestivých kloubních onemocnění a s tím spojených pohybových problémů

PIVNÍ LÁZNĚ jsou součástí WELLNESS CENTRA přímo v hotelu Bahenec***.

Hlavní složkou „pivní lázně“ je voda o teplotě 35 + 2°C. Voda je poté obohacena přísadami ze kterých se vaří pivo jako jsou kvasnice, chmel, sladový šrot atd.. Množství a kvalita jednotlivých přísad a pořadí jejich přidávání do koupele je ovšem obchodní tajemství. Recept na přípravu pivní lázně je přihlášeným užitným vzorem a jako takový spadá pod právní ochranu. Účinek „pivní lázně“, který by v případě čistě sedací koupele nebyl zcela optimální, se výrazně zvýší použitím speciální vířivky a výměníku tepla, který zabraňuje vychladnutí lázně. Rychlému vychladnutí lázně brání rovněž speciální dřevo, ze kterého jsou kádě vyrobeny. Doba koupele 20 minut.

Po „pivní lázni“ následuje relaxace a odpočinek v délce 30-45 minut na lůžku z ovesné slámy, kde se tělo vypotí a uvolní.

PIVNÍ LÁZNĚ BBB Bahenec - patří do skupiny Bier Bottich Bad, nejstarší a největší celoevropské sítě pivních lázní chráněných patenty a užitnými vzory. Jedná se výjimečnou proceduru s léčivými účinky, jejíž součástí je finská sauna, koupel s přísadami, ze kterých se vaří pivo, regenerace organismu na lůžku z ovesné slámy a odpočinek u sauny, kdy se vstřebávají kladné účinky z pivních procedur.

NĚCO Z HISTORIE - uslyšíme-li pojem PIVNÍ LÁZEŇ, napadne nás pravděpodobně – obzvláště jsme-li příznivcem tohoto nápoje – starý známý šlágr: „Sním o jezeru piva, velkém jako Štírské jezero,…“ Vaše další myšlenka asi bude, zda to není nějaký „originální vtip“ nebo snad „marketingová past“ s cílem profitovat ze současného wellness trendu a nebo zda za tím opravdu něco vězí. 23. dubna 1516 vydal bavorský vévoda Vilém IV. zákon, který přikazoval, že v Bavorsku se smí k výrobě piva používat pouze ječmen, voda a chmel, což platí a je dodržováno až dodnes. Ječmenem je samozřejmě myšlen ječný slad, protože s ječmenem jako takovým by to nešlo. Vévoda ovšem zapomněl na jednu surovinu, bez které se výroba piva neobejde, totiž na kvasnice. Kvasnice rozkládají sladový cukr na alkohol a přitom vznikají jako vedlejší produkty kvašení kysličník uhličitý, aromatické látky a uvolňuje se teplo. Tehdy se ještě přesně nevědělo, že kvasnice jsou tím skutečným původcem kvašení, ani že kvasnice obsahují cenné látky (vitamíny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky) a že dodávají pivu určité aroma. Ostatně, tehdy se pivo pilo nefiltrované jako sklepní pivo. Obyčejní lidé jej pili z kamenných džbánů, panstvo ze skleněných pohárů a šlechta, ať už světská nebo církevní, ze stříbrných nebo zlatých číší.

PIVO A LÁZEŇ - pod pojmem pivo se rozumí nápoj uvařený z výše uvedených surovin, světlé nebo tmavé barvy, perlivý, s bílou pěnou, obsahující alkohol (v průměru 5 objemových procent) a kyselinu uhličitou (v průměru 4 – 5 g/l ), nasládlé nebo hořké chuti. Dnes se pivo zpravidla filtruje, je tedy čiré. V poslední době opět přichází do módy nefiltrované pivo, to znamená pivo plněné přímo z ležáckého sudu nebo ležáckého tanku. Takové pivo je v obchodě označeno jako přírodní kalné pivo, sklepní pivo, kvasnicové pivo. Optimální konzumační teplota piva je 8 – 10°C. Za této teploty se nejlépe uvolňují aromatické a chuťové látky chmelu, tvoří se krásná pěna a pivo má říz. Podchlazené pivo nepění, bývá zakalené, nechutná a „leží ve sklenici jako mrtvola“, jak tomu říkají sládci. Bohužel se s touto zásadní chybou v gastronomii často setkáváme.
Naopak příliš teplé pivo chutná zvětrale, nemá žádný říz, nepění a často má nakyslou příchuť (např. předem načepované pivo pro autobusové zájezdy). Odborník spojuje pojem pivní lázeň v první řadě s optimální konzumační teplotou piva. A to znamená konec veškerého snění. Dovedete si snad představit ten „požitek“, ležet nehybně v koupeli o teplotě 8 – 10°C? Kdyby se pivo ohřívalo během lázně, došlo by k uvolňování kysličníku uhličitého. Kysličník uhličitý je plyn 1,6 krát těžší nežli vzduch, který ochromuje dýchací cesty až k dusivým záchvatům. Žádného sládka by ani ve snu nenapadlo ponořit se do otevřené kvasné nádrže. Jednak by mu naskočila husí kůže a jednak to nepřichází v úvahu kvůli kysličníku uhličitému. Rozložíme-li ovšem slovo pivní lázeň na kmenová slova pivo a lázeň, otevírají se náhle zcela jiné možnosti. Samotný pojem lázeň má mnoho variant; jednak co do druhu (lázeň nohou, sedací lázeň, sprchová lázeň, celková lázeň, plovací lázeň atd.) a jednak co do účinku na lidské tělo (termální lázeňl, slatinná lázeň, bylinková lázeň, atd.). Zvolíme-li si tedy co do druhu sedací lázeň a co do účinku termální lázeň s přísadou piva resp. surovin, ze kterých se pivo vyrábí, zjistíme, že pojem „pivní lázeň“ je vlastně docela logický a pochopitelný, a to i pro sládka.

09 wellness14
12 lazne9
14 lazne12
14 lazne16
20 koliba2
23 koliba9
24 koliba4
31
32
35
38
wellness9

do této destinace nenabízíme momentálně žádný zájezd

INFORMACE A REZERVACE

rezervace@nemotour.cz

266 710 776

777 277 015

VYHLEDAT ZÁJEZD


Kurzy
USA dolar 20,75 Kč
euro 25,43 Kč
Maďarsko forint 0,08 Kč
Katalog